Mám peněženku plnou papírových peněz a minci ani jednu. Navíc s sebou nosím dva druhy bankovek – kambodžské riely a americké dolary. Placení na ulici pro mě často znamená nedobrovolné matematické cvičení.

Vůbec mi nevadí, že v Kambodži mince nevedou. Peněženka mi necinká a je i mnohem lehčí. A hlavně si díky nadité peněžence pořád připadám jako boháč (teda na kambodžské poměry rozhodně boháč jsem, ale o tom zase někdy jindy). Těžší mi ale připadá platit dvěma různými měnami a neztratit se v tom.

Proč Kambodžané používají dvě měny? Vláda Rudých Khmérů vedených Pol Potem peníze zrušila (víc třeba tady). Kambodžský riel se zavedl znovu 80. letech minulého století, když diktátorský režim padl. Riel si ale velkou důvěru veřejnosti nezískal. Po příchodu sil Organizace spojených národů (OSN) do Kambodži začali její zaměstnanci v zemi rychle šířit přivezené dolary. Tak se časem v Kambodži usadily dvě měny, které se mění přibližně v kurzu 4 000 rielů za 1 americký dolar. Tenhle kurz se používá na ulici a ve většině restaurací. V moderních supermarketech se kurz mění každý den podle situace na světových trzích, asi aby to bylo napínavější.

A u peněz začínají moje trable s matematikou. Lidi obecně platí vyšší částky dolary a malé sumy riely. Často ale obě měny kombinují. Takže 2,5 dolaru můžete zaplatit 2 dolary a 2 000 riely, ale můžete použít taky třeba 10 000 rielů. A když zaplatíte 0,75 dolaru, vrátí vám zpátky tisícovku rielů.

Jednoduché, ne? Přiznám se, že vrácené peníze už většinou nepřepočítávám, nejde taky o žádné velké sumy. Ale hlavně – moje matematické nadání tu prostě naráží na svoje hranice.