Dáte si jídlo tady nebo take away? Ano, díky, jídlo si vezmu s sebou, v kanceláři budu mít na jídlo větší klid. A v tu chvíli to začne. Omáčka zvlášť do igelitového pytlíku, zavázat gumičkou. Rýži zvlášť do polystyrenové nádobky. To všechno dáme do větší igelitové tašky, ať se to lépe nese. No a nezapomenout na malý igelitový pytlíček s trochou oleje a chilli na dochucení, pořád je to málo pikantní. A chcete k tomu plastovou lžičku? Ne, prosím, už nechci nic plastového ani vidět. 

Jenže v tom případě bych musela chodit s neustále zavřenýma očima. Jsem totiž v zemi, kde se i z plastové lahve pije plastovým brčkem, protože... Já ani nechápu, proč. A ledovou kávu (nebo neuvěřitelně osvěžující šťávu z cukrové třtiny, kterou koupíte na každém rohu) vám dají do plastového kelímku s víčkem a brčkem, to celé vložené do praktického plastového pytlíčku přímo na tyto kelímky, aby vás nápoj v rukách nestudil (kdo by si taky přál, aby ho něco v tomhle horku chladilo...).

Množství veškerého odpadu, které se v Kambodži vyprodukuje, je obrovské. Počet košů, do kterých můžete tento odpad házet, je na druhou stranu minimální. Není tak divu, že se odpadky válí skoro všude. Nejhorší situace je nejspíš v Phnom Penhu, hlavním městě Kambodži. Za odvoz odpadků se musí platit a na to velká část chudých rodin nemá peníze. Hodně lidí taky nevnímá negativní dopady na životní prostředí, takže raději ušetří na placení za odvoz odpadu a využije peníze jinak. Velkou část odpadu tak Kambodžané spálí anebo načerno odhodí do vedlejší uličky.

V turisticky zajímavých oblastech hromady plastu nejsou tak velké (nebo jsou lépe schované), takže si jich běžný návštěvník tolik nevšimne. Občas ale bude muset přejít z chodníku na silnici, aby nějakou tu hromádku obešel. A i z tohoto důvodu se v Phnom Penhu moc nechodí.