Jihovýchodní Asie je region v pohybu. Jednotliví lidé, rodiny nebo celé komunity jsou nuceni migrovat z politických i ekonomických důvodů. V Kambodži dlouhodobě dominuje ekonomická migrace do Thajska. Často nelegální. V březnu 2018 podle oficiálních statistik IOM, Mission in Thailand (Mezinárodní organizace pro migraci v Thajsku) bylo oficiálně registrováno 391 000 pracovníků z Kambodži z celkových 1,97 miliónů zahraničních pracovníků v Thajsku. Určit přesný počet nelegálních pracovníků je komplikované, protože neexistují žádné oficiální statistiky a čísla jsou pouhými odhady.
Naše středisko spolu s lokálním partnerem Life with Dignity za podpory Ministerstva zahraničních věcí a České rozvojové agentury se snaží nabídnout lidem v hraničních provinciích alternativní možnosti obživy ve venkovských oblastech. Spolupráci navazujeme nejčastěji s místními farmáři a jejich rodinami.
Co vlastně kambodžské obyvatele tlačí k migraci z jejich rodné vesnice či města?
Odpověď není jednoduchá, protože se obyčejně jedná o kombinaci různých faktorů. Prvním je, že Kambodža má převis pracovní síly, především v zemědělství ve venkovských oblastech. Dále jsou místní rodiny závislé na tradičních zemědělských technikách, které neumožňují zvýšení jejich produkce. Chybí zde obecně kapitál a know-how, jak produkci a zisky zvýšit. To také úzce souvisí s dopady přírodních katastrof (povodní či sucha), které přispívají k degradaci půdy a farmářům se snižují výdělky na zajištění rodiny.
Není tedy překvapením, že důvodem, proč kambodžští obyvatelé odchází právě do Thajska, je vidina vyššího finančního výdělku. Thajsko, jakožto prosperující ekonomika z velké části stojí na levné zahraniční pracovní síle, proto to není pouze vidina, ale relevantní fakt, že Kambodžané si zde ročně vydělají až 5 krát více než by byli schopni doma.
Vzdělání musí jít stranou
Dalším faktorem je, že kambodžské rodiny mají zpravidla více než 5 členů, které je nutno uživit. Kapacita rodinných polí a příjmů na to ale v mnohých případech nestačí. Z tohoto důvodu děti opouští školu velmi brzy, aby mohly přispět do rodinného rozpočtu. Základní vzdělání je v Kambodži sice zdarma, ale v momentě, kdy k tomu přičtete nákup školních pomůcek, cestu, obědy a ušlý výdělek jednotlivých dětí, které by místo školy mohly pracovat, nemají někteří rodiče šanci dítě do školy poslat. To vede k tomu, že se rodiče dětí nebo jejich starší sourozenci rozhodnou odejít za hranice a posílat domu část své výplaty tzv. remitence. Na tomto druhu příjmu je mnoho rodin v dnešní Kambodži závislých – mladší děti za ně chodí do školy, rodina z nich platí dluhy, staví nové domy, opravují stávající nebo si zajišťují zdravotní péči.
V jakých podmínkách v Thajsku Kambodžané pracují a žijí?
Délka migrace jednotlivců je rozdílná, Kambodžané migrují do Thajska jak dlouhodobě, tak sezonně v období sucha, kdy nemusí pracovat na vlastních polích. Většina migrantů je z rurálních oblastí Kambodži a k migraci využívá prostředníka, který jim pomáhá s celým procesem.
Na místě je tvrdá konkurence dalších příchozích z Laosu a Myanmaru, kteří mají obyčejně jazykovou výhodu nebo lepší síť kontaktů oproti svým kambodžským protějškům. Díky tomu jsou i jejich výdělky vyšší.
Sektory, ve kterých většina zahraničních pracovníků působí, jsou rybářství, stavebnictví, průmysl (vyšší mzdy); zemědělství, služby, drobný obchod nebo gastronomie (nižší mzdy). Ženy si v porovnání s muži vydělávají méně a i jejich remitence jsou nižší.
Jde to i legálně, ale složitě a draze
Vlády všech 3 zemí Laosu, Myanmaru a Kambodži mají s Thajskou vládou uzavřené dohody o podmínkách migrace levné pracovní síly z těchto zemí, přesto se migranti setkávají s několika překážkami, kvůli kterým volí nelegální migraci.
První je cena cestovních dokladů a pracovního povolení – investice je poměrně vysoká a zájemce si na ni často musí půjčit ať už u rodiny nebo v bance. Druhou překážkou je složitost a vyšší náklady na registraci nového zahraničního zaměstnance thajským zaměstnavatelem. Z tohoto důvodu je pro obě strany výhodná práce na černo. Navzdory registraci mohou být podmínky práce i přesto neadekvátní (zpoždění výplaty o několik měsíců, poplatky za pozdní příchod do práce, poplatek za rozbití vybavení, neplacené přesčasy, nedostatek volna v měsíci apod.). Třetí překážkou je nutnost zůstat po registraci pouze v jedné provincii, nutnost povolení vycestování a hlásit se každých 90 dní či platby za procesní dokumenty.
Kambodžanům proto legální migrace nepřijde jako výhodná, ačkoliv volbou nelegální cesty přichází o pracovně právní ochranu nebo o přístup ke zdravotním a bankovním službám.
Ekonomické výhody vítězí
V rámci výzkumů (viz zdroje) Kambodžané uvádějí, že přestože se v Thajsku setkávají s diskriminací, obtěžováním či pocitem odloučení, jejich životní úroveň rapidně vzrostla v porovnání s domovskou zemí. Celkové pracovní podmínky se podle srovnání jejich výpovědí (viz zdroje) v posledních 8 letech taktéž významně zlepšily. Většina dlouhodobých kambodžských migrantů plánuje návrat domů v delším časovém horizontu za předpokladu stejných platových podmínek jako v Thajsku. Ty ale kambodžský trh v současné době nenabízí.
Zdroje článku: Assessing potential Changes in the Migration Patterns of Cambodian Migrants and their Impacts on Thailand and Cambodia_IOM, Mission in Thailand, 2019; Cambodian Migrants in Thailand: Working Conditions and Issues, 2011